Jak postupně narůstal počet vozidel, tak kombinace písmen a římských čísel s arabskými začaly tvořit komplikovaný a nepřehledný celek. Proto byla zrušena rakouská emise a úřady zavedly první československé státní poznávací značky, a to vládním nařízením č.107 Sbírky zákonů a nařízení, ze dne 30. června 1932.
Tabulky byly černé s bílým písmem a bílým orámováním. U motocyklů byla předepsána minimální výška písma 8 cm a šířka rysu 10 mm, u automobilových minimální výška písma 10 cm a šířka rysu 15 mm. Všechna vozidla musela mít přední i zadní evidenční značku, na motocyklech byla přední na blatníku čitelná z obou stran. Základ tvořilo jedno písmeno, označující zemi a po pomlčce následovalo arabské, maximálně pětimístné, číslo. V případě čtyř- a pětimístných čísel byla poslední trojice oddělena tečkou (M-12.345). Zadní značka byla zpravidla dvouřádková. U dvouřádkových značek bylo vždy celé číslo na jednom řádku. Motocykly se potom označovaly odděleně od automobilů a to tak, že měly obrácený formát značky (12.345-M). Nejprve bylo pořadové číslo a po pomlčce písmeno země nebo Prahy. Určeným okresům byly přiděleny konkrétní bloky pořadových čísel.
 |
Dále také existovaly evidenční značky pro účely zkušebních jízd a převozu, které měly bílé tabulky (bez orámování) s černým písmem.
 |
Zemské úřady přidělily v roce 1932 jednotlivým evidenčním úřadům určité skupiny čísel, zvlášť pro motocykly a zvlášť pro automobily. Po vyčerpání své číselné skupiny požádal evidenční úřad o přidělení dalších čísel. Zemský úřad přiděloval číselné skupiny i nově zřízeným evidenčním úřadům.
V případě vyčerpání celé číselné řady do 99.999 se počítalo s přidáním římské číslice za písmeno a číslováním opět od 1. Římská číslice měla být od písmene i od dalších čísel oddělena pomlčkou, u dvouřádkových tabulek se umísťovala na stejný řádek jako písmeno (Č-I-7.200). K tomu došlo až v samém závěru platnosti tohoto systému, a to pouze u číselné řady pro automobily v Čechách. Na vozidlech se značek s římskou číslicí objevilo ale jen naprosté minimum.
Vojenské poznávací značky měly pouze číslo bez písmene a jen jednu společnou číselnou řadu pro automobily, obrněnou techniku, tanky a motocykly.
Prozatímní značky cizozemských motorových vozidel přidělovaly celnice na hraničních přechodech. Před zemským písmenem měly přidáno písmeno H (HČ, HM, HS, HR).
Dočasné značky cizozemských motorových vozidel s písmenem Z (ZČ, ZM, ZS a ZR) a trvalé značky cizozemských vozidle s písmenem T (TČ, TM, TS a TR) vydávaly zemské úřady.
Na území obsazeném na podzim 1938 byly záhy zavedeny poznávací značky německé (respektive maďarské). V Protektorátu Čechy a Morava bylo možno používat vozidla s československými poznávacími značkami až do 30. června 1940.
Na Slovensku, vzhledem k tzv. samostatnosti Slovenské republiky, zůstal tento systém v platnosti až do roku 1945, kdy byl zaveden nový československý poválečný systém.
Layout & graphics: ©2006 Dalibor Feuereisl
Sanitní vůz Škoda závodního zdravotního střediska v roce 1934 (SPZ: Č-80.442)
Sanitní automobil na podvozku Škoda 6R před plzeňskou závodní Záchrannou stanicí
Tentýž vůz Škoda 6R továrního záchranného sboru v Plzni
v roce 1938 (SPZ: Č-80.443)
Autobusové garáže Elektrických podniků hlav. města Prahy
v Dejvicích, rok 1932
Autobus Praga TO Elektrických podniků hlav. města Prahy,
SPZ: P-12.118, rok 1934
Autobus Škoda 656D Elektrických podniků hlav. města Prahy s evidenční značkou: Č-36.700, vydanou pro účely např. zkušebních jízd. Fotografie je z roku 1937
Nákladní vůz Škoda-Sentinel Stavebního úřadu hlav. města Prahy, odbor 10 dopravní oddělení, při úklidu sněhu
Koncesovaná nákladní autodoprava, Václav Kudrna, Praha XVI. - Smíchov. Automobil Škoda 606, SPZ: P-40.237
Označení vojenského auta zkušební značkou (černé Č-81.607 na bílé tabulce) na voze Škoda 6T s přívěsem
Fekální cisternový vůz Praga AN Stavebního úřadu v Praze
z továrního prospektu
(SPZ: P-11.307)
Z téhož prospektu je i kropicí vůz Praga RN se zkušební evidenční značkou
(SPZ: P-10.081)
Cisternové vozy Praga. Přední má pragováckou SPZ: P-10.080 a ještě též zkušební: P-10.029. Zadní má zkušební: P-10.036
Krásný aerodynamický sanitní automobil Praga kladenského okresu má SPZ: Č-87.500
Servisní automobil Praga akciové společnosti OSRAM měl přidělenou SPZ: P-41.238
Reklamní vůz Praga Piccolo
z roku 1929, SPZ: P-13.907,
v užívání firmy Fr. Lhotský
a propagující jím vyráběné HAŠLERKY
Traktor Škoda 6STP6L-D LAT má SPZ: 11.059 a zároveň zkušební značku: Č-81.423
Třínápravová Tatra městských hasičů ze Sabinova na Slovensku má SPZ: S-60.000
Na cvičení zachycený obrněný automobil Tatra OA vz. 30 s vojenskou značkou: 13.392
Automobil Pohřebního ústavu Jaroslava Machače z Opočna má vzácnou značku Č-I-7.200
Podzimní náladový obrázek ukazuje použití různorodých písem při realizaci značky
Vojenská značka na limuzíně Praga se skupinou pózujících vojáků po službě
Značky byly ponejvíce ručně malovány na hladké plechové, někdy taky falcované, tabulky (zde okres Vysoké Mýto)
Movitější majitelé motorových vozidel si nechávali zhotovit i smaltované tabulky poznávací značky na své automobily
Vrcholem pak bylo pro některé majitele zhotovení lisovaných tabulek z hliníkového plechu jako je tato z Hradec Králové