V květnu 1945 konečně skončila válka a byla obnovena svrchovanost Československé republiky. Protektorátní značky přestaly platit. Po obnovení čsl. státnosti se nejprve jezdilo s původními předválečnými značkami. Ty pak byly od února 1946 nahrazovány novými. Měly bílou tabulku a stejné označení zemí jako prvorepublikové. První písmeno znamenalo:
Nově ale byly přiděleny okresům dvoupísmenné znaky. Po písmenu oblasti následovala pomlčka a kód okresu. Za písmeny pak bylo nejvýše pětimístné poznávací číslo. Například: Č-VT 206, M-BM 2345, S-KŽ 12 a podobně. Přední značka byla jednořádková, zadní mohla být dvouřádková a tolerovala se i s ”uříznutými” horními rohy. Vzhledem k tomu, že dosud existovaly značky pouze malované, bylo povoleno, aby SPZ byla namalovaná přímo na vozidle. Značka tedy nemusela mít vlastní tabulku. Motocyklové značky pak měly opět obrácený formát, například: 225 M-BM.
 |
Tabulka rozdělení na okresy v roce 1945
Přesto, že došlo k 1. lednu 1949 ke změně správního uspořádání (změnily se hranice okresů a zvýšil jejich počet a zemské uspořádání bylo nahrazeno krajským), zůstal systém zachován, jen některé kódy ubyly a přibyly kódy pro nové okresy.
Tabulka rozdělení na okresy od roku 1949
Dále pak existovaly SPZ jen s jedním písmenem a jedno- až pětimístným číslem (například: P-9406, A-45789 apod.) V tomto případě první písmeno znamenalo:
Zajímavé byly nově zavedené značky pro přívěsy. Změnou byla písmena malé abecedy. Tyto značky (tzv. popisové) se umisťovaly na přední stranu přívěsu, na zadní straně byla SPZ shodná se značkou tažného vozidla.
V roce 1952 byly ještě zavedeny poznávací značky s písmenem D a pořadovým číslem pro vozidla Ministerstva vnitra - ústředního odboru civilní ochrany.
Autobusy některých městských dopravních podniků měly poslední číslice poznávací značky shodné s evidenčním číslem. Pražské městské autobusy měly opět P-12xxx, s tím, že poslední trojčíslí značky odpovídalo evidenčnímu číslu. V Bratislavě se s evidenčním číslem shodovalo poslední dvojčíslí poznávací značky.
Dále pak existovaly poznávací značky pro zkušební jízdy a převoz vozidel (tzv. obchodní značky). Ty měly stejný formát jako normální, pořadové číslo ale začínalo vždy nulou a písmena i číslice byly červené na bílém podkladě a byly ještě opatřeny černým razítkem Ředitelství národní bezpečnosti na léta 1947-8. Například tato: P-0591.
 |
Začátkem 50-tých let už byla vozidla na zkušebních jízdách, převozech a nebo předvádění opatřována těmito poznávacími značkami (tzv. obchodními). Příkladně tato
Č-MB 03493 byla konkrétně přidělena Automobilovým závodům, n.p., Mladá Boleslav. |
Vojenská vozidla měla vlastní poznávací značky zcela mimo tento systém. Tabulky byly celé černé s bílým rámečkem a bylo na nich napsané bílé až šestimístné číslo bez mezer a pomlček. V takovéto podobě vydržely vojenské SPZ až do konce padesátých let.
 |
Dnem 12. března 1953 převzala HS-VB (Hlavní správa Veřejné bezpečnosti) evidenci silničních vozidel od Ministerstva dopravy. K tomuto datu byly v Československé republice evidovány následující počty vozidel podle druhů:
 |
Layout & graphics: ©2006 Dalibor Feuereisl
Automobil Praga Piccolo s karosérií Kellner pana Josefa Feuereisla z Prahy XII. v roce 1947. Se značkami N-VI 119
a P-25.752 s vozem za první republiky úspěšně taxikařil
Autobus Škoda 706RO MTZ ev.č. 213 s poznávací značkou: P-12213 na lince do Suchdola
v roce 1954
Hasičský automobil Praga RN, SPZ: M-BM 8760
