Ve dvacátých letech dvacátého století jezdívali Pražané v letních měsících na výlety do okolí Prahy. Valná většina používala k těmto cestám lodní dopravu. Každou neděli od nábřeží pod Vyšehradem vypoluval parníček s lopatkovými koly. Tato loď pro 128 lidí, mimo kapitána, topiče a plavčíka, se jmenovala Zbraslav. Parník se se svými cestujícími soukal metr po metru k Císařské louce, ke Zlíchovu a dále na jih, vyhybajíc se kajakům plachetnicím a převozníkům. Plnou parou pak pluje přes Braník, Modřany Velkou a Malou Chuchli až konečně po necelém půldni dunivé klopoty přistane pod mostem na Zbraslavi. Tam vystoupí všichni cestující i kapitán s plavčíkem a sejdou se v přístavní hospodě, kde se podává zbraslavské a smíchovské pivo a uzenky k tomu. Někteří výletníci jdou do lesa, jiní zase na prohlídku Zbraslavského zámku. Ke konci dne se návštěvníci Zbraslavi pomalu vracejí do svých domovů autobusem, který odjíždí z náměstí, nebo na nádraží na Závisti nastoupí do vlaku. Jiní zase plují zpět parníkem k Vyšehradu. Parník Zbraslav byl vlajkovou lodí Vltavské flotily od roku 1878 jako František Josef I. V roce 1899 byl zrekonstruován po výbuchu kotle a jméno Zbraslav dostal parník v průběhu své služby v roce 1918. Dosloužil potom pod jménem Praha v roce 1974.

Parník „Zbraslav”

Střípky z dob dávných a minulých v zrcadle času ...

© Dalibor Feuereisl